Moderátorka Jana o štěstí, které ji dovedlo k vysněné práci, i o chvílích, kdy si ověřila, že patří za mikrofon a ne před televizní kameru.
Publikováno: 04.07.2025
Zapnout mikrofon a začít si povídat.
Pro moderátorku Janu je práce v rádiu spíš radost než povinnost.
V rozhovoru prozradila, jak se připravuje na vysílání, proč autenticita funguje líp než dokonalý plán a co by dělala, kdyby si mohla na den zkusit úplně jinou práci.
Jak byste popsala svou práci a co vás na ní nejvíc baví?
Podle mě mám práci snů. Chodím si do práce povídat, vyprávět, smát se, zajímat se, glosovat, když se zadaří, a dělat společnost. To všechno mě na ní baví.
Mým úkolem je hodně sledovat a poslouchat.
Všímám si, co lidi zajímá a o čem se dokážou dlouze bavit. To jsou pak témata, která v rádiu řešíme.
Občas se také potkám s nějakou zajímavou osobností, ale nebývá to příliš často, protože rozhovory nejsou hlavní náplní mé práce.
Jaké technologie, aplikace nebo nástroje vám nejvíc usnadňují práci?
Pro svou práci potřebuji klasickou rádiovou techniku – mixážní pult, cartmaster apod. To asi běžnému čtenáři moc neřekne.
Kromě toho samozřejmě využívám internet a sociální sítě.
Aplikace jako takové ale téměř vůbec nepotřebuji.
Jak si plánujete čas a úkoly? Používáte nějaké techniky time managementu, nebo dáváte přednost spontánnosti?
Vzhledem k tomu, že je moje práce opravdu dost pohodová, time management není nutný. Vystačím si s klasickým kalendářem.
Co vás nejvíc posunulo v profesním životě? Byl to konkrétní moment, zkušenost, nebo člověk, který vás ovlivnil?
V téhle branži je to hodně o štěstí – být ve správný čas na správném místě. A to se mi, zdá se, povedlo.
Nejvíc mě vždycky posunuli kolegové, na které jsem měla štěstí. Jeden z nich, se kterým jsem dlouho tvořila a částečně stále tvořím pár, mě hodně ovlivnil v tom, jak práci vnímat.
Jednoduše řečeno: "hlavně se z toho nepodělat".
Omlouvám se za ten výraz, ale vystihuje to přesně.
Co považujete za svůj největší profesní úspěch? A co vás naopak nejvíc naučilo nějaké selhání?
Za největší profesní úspěch považuji to, že jsem tam, kde jsem. Mediální svět je malý rybník a najít si v něm své místo je obrovský úspěch. A já si toho vážím.
Selhání přišlo ve chvíli, kdy jsem chtěla dělat svou práci před kamerou – tedy v televizi.
Při posledním pokusu jsem se úplně rozsypala, hlava to nezvládla.
Ale aspoň jsem si potvrdila, že jsem správně tam, kde jsem.
Jak přistupujete k výběru témat a způsobu, jak je ve vysílání podáváte?
Témata čerpám ze života.
Nejradši mluvím o tom, co sama žiju a zažívám. To se pak podává samo.
Někdy sáhnu i po zajímavých zprávách z internetu.
Jsem zastánkyní autenticity – žádné hraní, žádné "zpívání" v hlase. Snažím se znít co nejpřirozeněji.
Kolik času reálně strávíte přípravou před vysíláním?
Když jsem v rádiu začínala, přípravě jsem věnovala hodinu i víc. Čím déle tuhle práci dělám, tím méně přípravy potřebuji.
Teď tomu věnuji zhruba 15 minut. Prohlédnu si scénář, zjistím, jaké máme povinnosti, tedy jaké komerční vstupy musejí zaznít. Jinak si listuji internetem a hledám zajímavá témata.
Moderujete v páru. Děláte si přípravu každý sám, nebo společně?
Většinou se připravujeme každý zvlášť. Poté se ve studiu domluvíme, co a jak budeme dělat.
Kdo určuje, jakému tématu se daný den budete věnovat, a jak dopředu témata vybíráte?
S tématy přicházíme střídavě , podle dohody. Vznikají často za pochodu. Někdy je vymyslíme pár minut před vstupem, jindy o nich přemýšlíme déle.
Máte nějaký osobní „hack", rituál nebo návyk, který vám pomáhá udržet rovnováhu mezi prací a životem?
To, co žiju, využívám i v práci. Rituál nebo návyk si neuvědomuji. Práci a život od sebe vlastně nijak neodděluji.
Co byste poradila ženám, které chtějí být ve své práci spokojené a úspěšné?
Bude to znít jako klišé, ale je to pravda: dělejte to, co vás baví.
Jakmile se práce stane koníčkem, máte vyhráno.
Jak kdysi někdo moudrý řekl: Najdi si práci, která tě bude bavit, a nebudeš muset po zbytek života pracovat.
Kdybyste si mohla na jeden den zkusit úplně jinou práci – co by to bylo a proč právě to?
Napadá mě hned několik profesí. Třeba módní návrhářka nebo praktická lékařka.
Ráda bych si zkusila i práci manažerky hotelu.
Zkrátka něco úplně jiného než to, co dělám.
👉 Pokud vás tenhle rozhovor zaujal, dejte mi vědět – rád budu pokračovat s dalšími profesemi i příběhy.