Publikováno: 25.06.2025
České dráhy už nějaký čas nabízejí možnost pořídit si tzv. virtuální IN kartu – tedy elektronickou verzi běžné plastové karty, kterou si může cestující zobrazit v aplikaci Můj vlak. To je krok, který lze rozhodně vítat, protože je to rychlé, moderní a ekologičtější řešení. Jenže...
Co mi v tom celém trochu drhne, je způsob, jakým je nastaven cenový model pro slevové aplikace (např. IN 25, IN 50).
Pokud si totiž nový (nebo samozřejmě i stávající) zákazník pořídí slevovou aplikaci přímo na virtuální IN kartu, zaplatí méně než ten, kdo si ji pořizuje na stávající plastovou kartu.
Z pohledu motivace to dává smysl. Provozovatel zjevně nechce, aby se dál tiskly nové plastové karty, a tak zvýhodňuje digitální řešení. Ale...
Tady přichází hlavní zádrhel.
Kdo už plastovou IN kartu má a má ji stále platnou, má zároveň i její digitální verzi v aplikaci.
Jinými slovy, ten plast už byl jednou vyroben, a teď by měl být uživatel vlastně „penalizován“ za to, že si kdysi pořídil klasickou verzi?
Chce-li si nyní pořídit například slevovou aplikaci IN 50, zaplatí více, než kdyby byl „nový“ uživatel bez plastové karty. To mi nepřijde jako šťastné řešení. A už vůbec ne ekologické.
Pokud by se lidé začali hromadně zbavovat plastových karet kvůli levnější virtuální verzi, vytváří se tím zbytečný plastový odpad. Tedy pravý opak toho, co by ekologické myšlení mělo přinášet.
Ideální řešení by podle mě mělo být spravedlivé i praktické:
Digitální verze plastové karty je přece automaticky dostupná v aplikaci Můj vlak – není tedy žádný důvod znevýhodňovat zákazníky, kteří už kartu jednou zaplatili.
Chápu, že provoz dvou různých systémů (fyzických i virtuálních karet) je pro dopravce nákladnější. Ale právě proto by bylo fér, kdyby České dráhy jasně deklarovaly, jaký je jejich dlouhodobý záměr. Chceme se zbavit plastových karet úplně? Nebo nabídneme zákazníkům plnohodnotnou možnost volby?
Dokud to není jasné, působí současná cenotvorba spíš jako zmatek než jako strategie. A hlavně nevzbuzuje moc důvěru. Zákazník, který má pocit, že je zvýhodňován nebo znevýhodňován podle toho, kdy a jak si službu koupil, si k dopravci nevytvoří vztah, který by byl dlouhodobě loajální.
Co si o tom myslíte vy? Narazili jste na něco podobného při koupi IN karty nebo slevové aplikace? Nebo se v tom (zase) moc vrtám a je to vlastně většině lidí úplně jedno? 😊
EDIT: Aby bylo jasno, České dráhy mám rád, utrácím tam pravidelně a jezdím jenom jejich vlaky. Dokonce jsem zvažoval si pořídit i neomezenou variantu karty IN 100.
To jen pro vysvětlení, že to není z mé strany žádný hejt. Jen mě to nějak prostě nedalo no...